Ke snížení hmotnosti je potřebný deficit energie². Nejlepší praxe doporučuje následující techniky ke snížení příjmu energie získávané stravou²:

Použití jídelníčku, kde si dotyčný zapisuje, co snědl, poskytuje kvalitativní vyhodnocení stravy a lze ho využít k hodnocení frekvence jídel (noční jedení, svačinky, přeskakování jídel), vnímání a představ o emočním jedení (poznání), stravovacích návyků (chování) a výzev okolí k dodržování zdravé stravy. Stravovací doporučení by měly povzbudit zdravé jedení a zdůraznit potřebu zvýšení spotřeby zeleniny, fazolí, luštěnin, čočky, obilovin, neslazených cereálií a vlákniny a nahradit tučné potraviny variantami s nízkým obsahem tuku.

Doporučuje se vyhnout se potravinám obsahujícím přidané cukry a pevné tuky i spotřebě slazených nápojů a nápojů obsahujících alkohol. Omezení energie (kalorií) by mělo být individualizováno, aby bralo v úvahu nutriční zvyky, fyzickou aktivitu, komorbidity a předcházející pokusy o hubnutí. Předepsání diety omezující energii může vyžadovat zásah nutričního odborníka (dietetika).

Doporučený dietetický režim ke snížení hmotnosti ušitý na míru jednotlivce obvykle přináší deficit energie 600 kcal/den. Denní deficit 600 kcal (2600 kJ) znamená snížení hmotnosti o asi 0,5 kg týdně. Proto by pro obézní ženu se sedavým režimem s BMI 32 kg/m2 a s odhadovaným denním příjmem 2100 kcal (8800 kJ) byla vhodná² dieta o denní energetické hodnotě 1400–1600 kcal (6000–7000 kJ).

Fyzická aktivita je součástí celkového energetického výdeje jednotlivce.³ Dlouhodobé zvýšení fyzické aktivity s využitím aktivit každodenního života nebo pravidelného cvičení hraje důležitou roli v udržení si hmotnosti a zvýšení váhového úbytku². Zvýšení fyzické aktivity jako způsobu udržení hmotnostního úbytku může být dosažitelným cílem pro mnohé.

Udržení si hmotnostního úbytku vyžaduje průměrný denní energetický výdej 80 až 90 % nad bazální metabolický výdej.³ Například někdo s bazálním metabolickým výdejem 1500 kcal/den by potřeboval vynaložit asi 1000 kcal/den na fyzickou aktivitu, aby splnil tento cíl.
Zdravotní benefity pravidelné fyzické aktivity kromě samotných účinků na hmotnost zahrnují zlepšení kardiovaskulárních funkcí.³ Fyzická aktivita navíc může být o tom, že budete více cvičit (kromě sportu nebo fitness aktivit také chůze nebo chození do schodů) a méně sedět (např. sledování televize)². Obě metody mohou zlepšit tělesnou zdatnost a stabilní hmotnost snížením tuku v oblasti břicha a nárůstu svalstva i snížení klidového energetického výdeje. Rady v oblasti cvičení by měly být ušité na míru schopnostem a zdravotnímu stavu jednotlivce a soustředit se na trvalé zvýšení úrovně a frekvence².
Důkazy naznačují, že aerobní a posilovací cvičení jsou prospěšná pro osoby s obezitou a souvisejícími chorobami². Z tohoto důvodu všechny vědecké pokyny doporučují, že je třeba zkombinovat alespoň 150 min./týden mírného aerobního cvičení (jako je svižná chůze) se třemi lekcemi zátěžového cvičení týdně ke zvýšení síly svalů².

Snížení hmotnosti může být zařízeno omezením kalorického přijmu. Pokud však nezměníte své chování (pohybový režim), může se tělesný tuk a hmotnost opět zvednout.³

Přestože okolní (životní) prostředí přispívá k nadváze jednotlivce, tal by se každý měl naučit, jak trvale upravit životní styl (chování týkající se jedení a aktivit) pro dosažení trvale snížené a přijatelné hmotnosti.³ Přístupy k úpravě chování často usilují o to, aby jednotlivcům pomohly rozpoznat a obejít pobídky okolí k sedavému chování a přejídání se jako prostředek k dosažení těchto změn životního stylu.

Jednotlivci, kteří nejsou sami schopni učinit změny v jídelních návycích, mohou využít pomoci behaviorálního terapeuta.³

Cíle jsou:³

• Pomoci jednotlivcům upravit jejich návyky v oblasti stravování, aktivit a myšlení.
• Zaměřit se na specifické cesty k dosažení těchto cílů, které se týkají identifikace a odstranění překážek. To přinese lepší stravovací a pohybové návyky.

Vlastní sledování se týká kalorického příjmu, cvičení a/nebo užívání léků². Můžeme zaznamenávat změny (např. tělesné hmotnosti). Vlastní sledování jako součást behaviorální terapie obvykle mění chování v požadovaném směru. Záznamy může kontrolovat lékař².